Vypravěč v nás
Příběhy jsou to, co nás spojuje. Poznání, že vše je spolu spojené neviditelnou nití. Život je o sdílení, sounáležitosti a opravdovosti.
Příběhy v nás vždy něco otevřou, ukazují cestu, která nás spojuje. Ač mají jiný nádech a příchuť, vždy se v nějakém jeho kousku najdeme.
Stejně jako myšlenky i slova mají silnou vibraci. A tak i v nás navzájem něco vyvolávají a rezonují s námi. Někdy si člověk přijde jen pro jednu větu, která něco odemkne. Jindy se v nás příběh uloží a ovlivní naší další cestu. Stane se kotvou a inspirací.
Vše je spolu spojené neviditelnou nití, napříč časem a místem. Že se možná vše děje současně a my všichni jsme součástí příběhu toho druhého…
Děti jsou čistý list a často se ocitnou v situacích, které jsou pro ně velmi zátěžové a zapisují se do jejich psychiky a emocí. Dětské duše se mě velmi dotýkají, protože jsou křehké a na počátku svojí cesty. Potřebují pevný přístav, aby si mohly vybudovat svojí vlastní sílu a hodnotu.
Mnoho věcí je dnes iluzí virtuálního světa a sociálních sítí. Děti mohou být pod tlakem, čelí srovnávání, vidí se často očima druhých, kde to zdánlivě vypadá, že jsou lepší, úspěšnější a oni přestanou vidět a vnímat svojí skutečnou jedinečnost. Zahalí se maskami něčeho uměle vytvořeného. Tápou, kdo vlastně jsou a skrze obrovské množství informací si kladou příliš mnoho otázek, které je mohou pohltit. Mnohdy jim zahaluje obraz skutečného života. Děti tento tlak těžce udrží a pak dnes hledají často úlevu přes sebepoškozování a další slepé uličky. Mohou se za to stydět, ale je potřeba ukázat, že na to nejsou samy.
Odráží se v nich i to, co prožívají přímo ve své vlastní rodině. I když si to mnohdy neuvědomujeme a snažíme se, rodina je propojený systém, který nám skrze děti často vynáší ven naše potlačená témata. Rodiče mohou mít pocit, že s dětmi něco není v pořádku, ale v hlubší vrstvě je to často i vzkaz pro nás samotné.
Při práci na celkovém systému rodiny se dá mnoho věcí uvolnit a má to velký přínos pro všechny. Není to o hledání viny, ale nalezení společné harmonie.
Příběhy pro děti
Vytvářím posilující vizualizační příběhy pro děti, které jsou určitou kotvou v okamžicích, kdy neprochází snadným obdobím a zároveň povzbuzují k další cestě a odvaze, vnímat sebe jako úžasný a jedinečný originál. To, co se děje, nemusí být snadné, ale je to proces, který se můžeme snažit proměnit.
Děti si mohou psát samy svoje pocity, čeho se bojí, co je bolí nebo v čem se cítí oslabené. Zkusit si zapisovat svoje sny. Zároveň co mají rády, co jim dělá radost, kam je volají jejich touhy. Díky tomu pak může vznikat osobitější příběh.
Děti se mohou učit skrze vizualizace. Propojit se s dějem, který jim dává sílu a důvěru, uvidět sebe jinýma očima, že i tohle můžu být Já.
Jaký vzkaz by dostal sám od sebe, jako od nejlepšího kamaráda. V čem je jeho síla, kde je jeho velký potenciál a dar. Jak moc je důležité věřit především v sebe a neplnit představy druhých, kdo bych měl být.
Cílem je ukázat, že nejsem divný, jen jsem se vlivem okolností mohl ocitnout na místě, které mě bolí. Vše je v pořádku a není to ostuda. Vnímat, že i to je určitou součástí života. Cítit podporu a důvěru.
Každý z nás prožívá během života situace, které nejsou snadné. Vždy má velkou sílu, že na to nejsme sami. Když se pak ohlédneme, může být pocit, že jsme to zvládli, tou největší odměnou. To je to co nás posílí. Tu zkušenost už nám nikdo nevezme. A my pak jednou můžeme být i inspirací pro někoho, kdo se nachází v podobné situaci.
Klíč je – Slovo, Porozumění a Láska.